Návštěva Bulharska (Marková)

V rámci projektu „Home, sweet home“, do kterého je naše škola zapojena spolu s dalšími 6 školami z celé Evropy, proběhlo ve dnech 6. – 11. března 2014 setkání v Bulharsku. Skupina 4 žáků 8. a 9. ročníku spolu s dvěma pedagogy měla možnost navštívit partnerskou školu ve Varně a také se cestou zpátky podívat i do hlavního města, Sofie. Na programu bylo zejména poznávání bulharské školy, kultury a historie. Měli jsme možnost zhlédnout ukázky bulharských tanců a písní, navštívit archeologické muzeum, nahlédnout do výuky jazyků v místní škole nebo si vyrobit tradiční ozdobné náramky. V rámci celodenního výletu jsme navštívili město Velko Tarnovo, které v minulosti bylo významným královským městem. Ve škole proběhla i prezentace videí o vybrané místní historické osobnosti, které měla každá škola zpracovat – my jsme si pro toto téma vybrali autora Ještědu, Karla Hubáčka. Žáci byli ve Varně ubytováni u svých vrstevníků, takže měli možnost zblízka nahlédnout do běžného života bulharských rodin, které pro ně v době volna připravovaly individuální program. Bohužel nám však celou dobu nepřálo počasí a přestože do Varny se jezdí za sluncem, my jsme ho tam nespatřili ani jednou. Po odletu z Varny následoval den a noc v Sofii, kde se počasí opět spiklo proti nám a celý den vytrvale sněžilo. Slunce jsme zažili pouze v den odletu domů… Poslední setkání v rámci projektu se uskuteční v květnu v německém Michelstadtu.

 Blíže se k návštěvě Bulharska vyjádří sami žáci s popisem jednotlivých dnů.

6. - 7.3.2014 (Martin Rambousek, 8.B)
Nejdřív jsme jeli v 7:30 autobusem do Prahy, ale během toho zavolali z letecké společnosti, že nám ruší přímý let do Sofie a musíme letět ještě do Vídně. Po příjezdu do Prahy jsme museli jet z Černého Mostu metrem až na konečnou. Potom jsme čekali na autobus na letiště a po příjezdu na letiště jsme se odbavili a čekali na let. Po chvilce čekání jsme vzlétli a letěli do Vídně. Po  přistání ve Vídni jsme museli skoro 4 hodiny čekat a potom letět do Sofie a ze Sofie následně do Varny. Poté, co jsme si vyzvedli kufry, nás přivítali Bulhaři z rodin, u kterých jsme bydleli, a odvezli nás k nim domů. Den na to nás uvítal ředitel jejich školy a podívali jsme se na koncert. Byly tam k vidění bulharské tance, bulharská muzika a pár mladých zpěváků. Potom jsme se rozdělili na
3 skupiny a šli jsme na prohlídku města. Viděly jsme hlavně kostely a jedny vykopávky starých lázní. Následně jsme se najedli a podívali se na jednu vyučovací hodinu. Potom jsme navštívily muzeum historie a umění ve Varně. Potom jsme se ještě šli podívat do školy, abychom se naučili vyrábět martenitsi (bulharské lidové umění - výroba ozdob z červené a bílé příze) a pak jsme měli pár hodin volna. Někteří šli na chvíli domů a někteří šli navštívit něco ve městě. Poté jsme měli diskotéku ve školní tělocvičně. Po pár hodinách na diskotéce jsme nakonec odjeli s našimi Bulhary do domovů.

8.3.2014 (Štěpánka Masicová, 9.A)
Sobota a my jeli na celodenní výlet do města Velko Tarnovo, což bylo kdysi významné královské město. Jeli jsme brzy ráno v 6:30h. a před sebou 3 hodiny v autobusu. Byli jsme rozděleni do dvou skupin, každá skupina byla v jiném autobusu. Po dlouhé cestě jsme konečně dojeli na místo, šli jsme do muzea, nebylo to muzeum s obrazy, nic takového, ale s voskovými figurínami, šlo o výstavu království tehdejšího královského města. Poté jsme šli na nějakou zříceninu, která trochu vypadala jako čínská zeď, akorát hodně zkrácená. Na vrcholu celé cesty byl kostel, odkud byl nádherný výhled na celé město. Celým výletem nás doprovázel pán, který nám ke všemu něco řekl. Po celou dobu toho výletu nám pršelo, takže po památkách jsme museli chodit s deštníky, kapucami a v kalužích. Nakonec jsme šli do restaurace na oběd, poté jsme měli volno, někteří si šli něco koupit a někteří si šli někam sednout, nebo se šli projít po městečku. Po uplynulé době volna jsme se zase všichni sešli, sedli do autobusů a opět nás čekala 3 hodinová cesta zpět do Varny. Když jsme přijeli do Varny, nic víc nás už nečekalo, jeli jsme s rodinami domů a už bylo jen na rodinách, jestli pro nás mají nějaký program nebo ne.

9.3.2014 (Pavel Moc, 8.B)
V neděli nám začal den prezentacemi z každé země o nějaké jejich slavné osobě nebo historické události, náš tým vytvořil prezentaci o libereckém architektu Karlu Hubáčkovi a prezentace se určitě líbila. Po zhlédnutí prezentací jsme zašli na oběd do školní jídelny. Po obědě jsme měli volný čas a vyrazili jsme do tamního přístavu a k moři ve Varně, kde začalo mírně sněžit. Prošli jsme se až k majáku a nakonec jsme skončili v kavárně. Potom jsme šli ještě do centra, kde jsme navštívili obchodní centrum, kam jsme se šli najíst a popovídat si. Nakonec jsme tam seděli až do večera a pak jsme akorát jeli autobusem domů. Následovalo balení a další den ráno nás čekalo loučení s rodinami a odlet do Sofie.

10. - 11.3 2014 (Lucka Konečná, 8.B)
Po příletu do Sofie (pondělí) jsme jeli taxíkem spolu s učiteli z Islandu do hotelu Consul. Jeli jsme taxíkem asi 20 minut od letiště. Hotel byl moc pěkný, když jsme ho uviděli. Šli jsme se hned ubytovat do pokojů, které se nám také líbily. Po ubytování jsme se vydali do centra Sofie, ale vůbec jsme nevěděli, kde to je. Předtím, než jsme vyrazili nakupovat, jsme se šli naobědvat do Mekáče. Bylo to pro nás výhodné, protože např. hamburger stál kolem 13 Kč. Chodili jsme, hledali, ptali se lidí kolem a přitom si i prošli mnoho kostelů, co jsme viděli, protože ty byly na každém metru. Po hodině hledání se před námi objevila konečně ulička, která vypadala slibně. Hned první obchod nás zaujal a my si nakoupili mnoho blbostí v krámku pro oslavy. Pak už to šlo samo a my nakupovali, co viděli.
Nezapomněli jsme se ani stavit v kavárně na zákusek a kávičku. Po dlouhém nakupování a chození po památkách jsme se vrátili zpět na hotel. Paní učitelky zůstaly na pokoji a odpočívaly, zatímco my se šli navečeřet a koupili si pizzu. Po té šli všichni do svých pokojů a každý si dělal co chtěl, většinou blbosti… Každý z dětí šel spát asi kolem půlnoci a hned brzo ráno se vstávalo na snídani. Po probuzení jsme se najedli a vyrazili na letiště a cestou kolem nás byly vidět menší hory (pro Bulhary), protože měřily asi 1800 m. n. m. Na letišti se čekalo asi kolem hodinky a po příletu do Česka nás přivítalo krásné sluníčko. Pak nás jen čekala cesta z Prahy. Všem se výlet do Bulharska hodně líbil a myslím, že jsme si to užili :-) (až na to počasí).