Týden čtení (Novotná)

Týden čtení aneb „Čtení sluší každému“
Děti čtou seniorům a naopak, zdraví nemocným a naopak, čtou na netradičních místech a v netradiční dobu. To je jen malý výčet  aktivit, které se mohou v rámci Týdne čtení- od 7. 3 – 13. 3.2011 uskutečnit.
Ráda bych se podělila o příjemně prožité středečního dopoledne v Denním stacionáři pro seniory u Antonína v Ruprechticích. Pěkný dům v krásném prostředí, zalitý již skoro jarním sluníčkem, navozoval klidnou atmosféru již při příchodu s dětmi.
Paní Simona Eliášová, vedoucí péče, velmi ochotně svolila k návštěvě tohoto zařízení a umožnila skupince dětí z naší školy setkání se seniory, doplněné právě předčítáním.
Jelikož jsme 8. března oslavili MDŽ, úvod patřil básni  J. Seifrta – První dopis mamince. Kdo by neznal vyznání malého školáka, který se snaží udělat radost své mamince. Eliška Danielová se bravurně svým melodickým hlasem zhostila tohoto úkolu. Tréma pomalu odpadávala a mezi vzájemným se seznamováním chystal se příběh – Jak si Křemílek a Vochomůrka  šili kalhoty. Eliška Loulová a Tadeáš Plíhal, oba z první třídy, se snažili číst co nejlépe. V čtení se vystřídali i s Klárkou Loulovou a Viktorkou Aleksij.  Mezi malým odpočinkem pro čtenáře, byla požádána paní Kovářová, klientka tohoto zařízení o přednes některé básně. Prý jich umí víc než deset. S citem a lehkostí přednesla postupně známou Polednici a Kuřátko a obilí.
A byl čas na pohádku. Tentokrát od K. J. Erbena – O třech přadlenách. Klientky – dámy, muži tam žádní nebyli, statečně odolávaly sluníčku, příjemnému teplu a možná i únavě a bedlivě sledovaly děti nejstarší, Pavla, Elišku, Janu, Veroniku P. a Veroniku L.
Museli jsme se rozloučit. Určitě by se dalo povídat a vzpomínat na časy, kdy ony ještě chodily do školy, kdo jim předčítal, jak tehdy bylo těžké vlastnit knížku a jak hezké bylo poslouchat večerní vyprávění pohádek místo zapnuté televize, či počítače.
Za své snažení jsme byli všichni obdarování. Vlastnoručně vyrobenými kytičkami,
záložkami a sladkostmi.
Těší nás, že jsme se potěšili navzájem a věříme, že Denní centrum u Anonína opět brzy navštívíme.
Novotná Michaela